čtvrtek 29. března 2018

Filmové minirecenze: Dej mi své jméno / Ready Player One

   Už dlouho jsem nenapsala žádnou filmovou recenzi a musím přiznat, že se mi recenze na knížky prostě píšou lépe. Přesto jsem se dnes rozhodla s vámi podělit o dojmy z dvou naprosto odlišných snímků, které jsem v posledních dnech zhlédla v kině. I přes rozdílné žánry však oba filmy přece jen něco spojuje – v obou hrají svou důležitou roli 80. léta a oba byly natočeny podle knižní předlohy...

   Dej mi své jméno je jeden z těch filmů, který mě mnohem víc zaujal svou formou a detaily než samotným obsahem. Líbilo se mi, jak film díky své stylizaci působil již od úvodních titulků "staromódně", užívala jsem si tu línou letní atmosféru, malebné italské prostředí, dramatickou doprovodnou hudbu v podobě hry na piano a také vícejazyčnost celého snímku, která tomu všemu dodávala něco navíc. V těchto stále ještě dost studených dnech to diváka na chvíli přeneslo do hořkosladkých prázdnin a připomnělo dospívání.

   Příběh sám o sobě mě však bohužel nedokázal vtáhnout a ani ve mně neprobudil jakékoliv emoce. Děj totiž probíhá přesně tak, jak čekáte, a po více než dvou hodinách to na mě zcela upřímně bylo příliš dlouhé. Film mě nezklamal, ale po příběhové stránce ani ničím zásadním nepřekvapil. Všechny výše uvedené drobnosti však alespoň zajistily, že můj výsledný pocit z filmu byl vlastně i tak dobrý. A až u nás vyjde, možná dám šanci i knize, třeba se při čtení do příběhu vžiji lépe. Celkové hodnocení: 70 %

   Ready Player One: Hra začíná byl pro mě jedním z nejočekávanějších filmů poslední doby. Knižní předloha od Ernesta Clinea totiž patří mezi mé nejoblíbenější sci-fi romány vůbec, a tak není divu, že jsem se filmu zároveň i trochu obávala. Ale vzhledem k tomu, že se na scénáři podílel také sám autor a režie se ujal Steven Spielberg, jsem přece jen věřila, že to nebude žádný propadák.

   A propadák to rozhodně nebyl, v kině jsem se opravdu moc bavila. Ačkoliv film nebyl úplně ve všem shodný s knihou, základ zůstal naštěstí stejný a do více než dvouhodinového filmu se tvůrcům podařilo dát to nejdůležitější tak, aby výsledný efekt knižní předloze odpovídal. Nechyběly střety mezi virtuálním světem a realitou, odkazy na popkulturu, soundtrack plný písniček z 80. let ani rozhodující bitva a závěrečné poselství celého příběhu. Dokonce došlo i na pár humorných scén.

   Myslím, že je to jedna z těch povedenějších filmových adaptací, u které budou spokojeni jak nečtenáři knihy, tak i ti, co knihu velmi dobře znají. Navíc zrovna teď v období Velikonoc je honba za velikonočním vejcem obzvlášť stylová. Celkové hodnocení: 90 %

   Viděli jste některý z těchto filmů, nebo se do kina teprve chystáte? Jaký film vás naposledy v kině zaujal? :)

středa 21. března 2018

Recenze: Muffin a čaj

37912648 Název: Muffin a čaj
 Autor: Theo Addair             
 Nakladatelství: Yoli
 Rok vydání: 2018
 Žánr: young adult, romance         
 Goodreads

   Muffin a čaj už na první pohled působí roztomilým dojmem a tentokrát název ani obálka nelžou. Příběh, který popisuje postupné sbližování dvou studentů jedné internátní školy, je totiž přesně takovou malou milou jednohubkou jako borůvkový muffin s čajem...

úterý 13. března 2018

Recenze: Pekelné stroje (série)

26792249 Český název: Pekelné stroje (Mechanický anděl, Mechanický princ, Mechanická princezna)
 Originální název: The Infernal Devices (Clockwork Angel, Clockwork Prince, Clockwork Princess)
 Autorka: Cassandra Clare        
 Nakladatelství: Yoli
 Přeložila: Lenka Faltejsková
 Rok vydání: 2015-16 (v orig. 2010-13)
 Žánr: fantasy
 Goodreads 
29939815                         

   Ráda čtu před spaním, protože se mi pak i dobře usíná. Někdy se mi to však vymstí. Některé knihy vám totiž vůbec nedají spát – čtete kvůli nim až do noci, protože je nemůžete odložit, a když je konečně dočtete, celou noc přemýšlíte o tom, jak to celé dopadlo... Přesně to jsem v posledních dnech zažila se sérií Pekelné stroje, kterou jsem přečetla prakticky v kuse. Čím si mě tato série z pera Cassandry Clare tak získala?

čtvrtek 8. března 2018

Oslava plná muffinů aneb 4. narozeniny nakladatelství Yoli

   Dnes jsme se opět po roce sešli v Café Kampus, abychom oslavili již 4. narozeniny nakladatelství Yoli. Ani tentokrát nechybělo ohlédnutí za minulým rokem, předčítání z chystané novinky, něco dobrého na zub a hlavně spousta knížek! Z akce vám přináším krátkou fotoreportáž....

neděle 25. února 2018

Recenze: Nejdelší den Adama T.

36317095 Český název: Nejdelší den Adama T.
 Originální název: Release        
 Autor: Patrick Ness          
 Nakladatelství: Slovart v edici #BOOKLAB    
 Přeložila: Hana Březáková
 Rok vydání: 2018 (v orig. 2017)
 Žánr: young adult, fantasy
 Goodreads    
33640498                         

   U některých knížek hned víte, že budou stát za to, a rozhodně to platí o knihách z pera Patricka Nesse. Jeho jméno na obálce je zárukou kvality a v rámci young adult žánru se jedná o jednoho z mála, který má na to oslovovat i přes mladé hlavní hrdiny svých knih starší čtenáře. Nejdelší den Adama T. není v žádném případě výjimkou, svědčí o tom fakt, že jsem autorovou nejnovější knihou proletěla neuvěřitelnou rychlostí, i když se zrovna nejedná o dějem "nabitý" román...

čtvrtek 22. února 2018

Knižní přírůstky (prosinec 2017–únor 2018)

   Dlužím vám update s novými knižními přírůstky za poslední dobu, i když jich tentokrát moc nebylo. Jsem za to ale vlastně ráda, sice miluju vůni nových knih, mám však doma až příliš mnoho nepřečtených titulů...

   V prosinci se uskutečnila vánoční blogerská merenda Albatrosmedia a každý dostal od nakladatelství nějaký knižní dárek – já jsem si ve vánočním balíčku rozbalila mimo jiné ilustrovaný první díl Harryho Pottera. Ještě před Vánoci jsem ho stihla i přečíst a moc jsem si to užila, Jim Kay příběh oživil opravdu nádhernými ilustracemi.